Autor: Jiří Landa Akce 28. 4. 2020

Koronavirová lekce, kterou bychom si měli vzít k srdci

Celá ta věc s virem je nepochybně velmi smutná a pro řadu firem a celých odvětví bude mít bohužel drakonické následky. Snad mi prominete, když v souvislosti s touto událostí prohlásím, že všechno zlé je i pro něco dobré a co tě nezabije, to tě posílí. Myslím to totiž upřímně, nikoli sarkasticky. V tomto těžkém období totiž vyplouvá na povrch řada důležitých indicií, kterých bychom si za běžných okolností sotva všimli. O to důležitější je mít oči otevřené. Osobně si v posledních týdnech všímám zejména dvou věcí. Za prvé, tato doba prověřuje jednotlivce a přináší poznání kdo je kdo. A za druhé, více než kdy v minulosti se ukazuje, jak nesmírně silným hnacím motorem je vnímaný smysl našeho konání.

Kdo je kdo

Stěží bychom hledali organizaci, které se ze dne na den nepřekopal její zavedený život. Jedni přišli téměř nebo úplně o všechno, druhým rostou tržby jako o život a bojují, jak se s tím vyrovnat a nezklamat zákazníky, jiní si lámou hlavu nad tím, jak avizovaná a logicky očekávaná recese zasáhne do jejich byznys plánů či dokonce byznys modelů. Právě teď se ukazují schopnosti lídrů, kteří buď dokážou nebo nedokážou udělat ta správná rozhodnutí, přesvědčit a strhnout pro ně ostatní zaměstnance. Právě teď se ukazuje, kteří manažeři dokážou nebo nedokážou udržet své lidi zapojené a konstruktivně uvažující i v těžkých chvílích, využít tohoto období k inovacím, vyjasnění nesrovnalostí či odklizení nejrůznějších kostlivců ze skříní. A samozřejmě se nám vybarvují i všichni naši zaměstnanci. Zatímco jedni dokáží zatnout zuby a třeba i s výrazně sníženou odměnou bojovat za současnost i budoucnost firmy, pro kterou pracují, jiní tráví home-office na kolečkových bruslích či u grillu a obtěžuje je i ten jeden status call týdně. Kdy jindy než nyní se skutečně ukazuje, jaký vztah mají jednotliví zaměstnanci k organizaci a jak moc jim na ní záleží. Procházíme obdobím, které je barometrem firemních kultur a angažovanosti zaměstnanců. Pokud se budeme pozorně dívat, vzejdeme z toho minimálně poučeni, když už ne posíleni.

Kde je smysl, tam je i zápal pro věc a tah na branku

Kolik let se v organizacích mluví o angažovanosti lidí? Kolik průzkumů se udělalo, kolik strategií a programů na jejich podporu vzniklo? Od kolika manažerů jsme slýchávali, že zaměstnanci dnes nejsou ochotni udělat nic navíc, že jen stojí s rukou nataženou, že najít člověka, který je skutečně schopný dodávat nějaké výstupy, je jak hledat jehlu v kupce sena?

V kolika organizacích, ať už jsou to firmy či veřejné instituce, se už několik let mluví o digitalizaci, potřebě nových talentů, která s ní souvisí?

A najednou, v této těžké chvíli, přijde malý zázrak. Lidé po celé zemi oprášili šicí stroje a začali šít roušky a dodávat je tam, kde jsou potřeba. Na vysokých školách, jako je třeba ČVUT, se vrhli na výrobu respirátorů, dezinfekce či systému pro dálkové měření teploty.

Školy se přes noc naučily on-line výuku, což je digitalizace jako hrom, o které se jim ještě v lednu ani nesnilo. A tak bychom mohli pokračovat. Úžasných příkladů toho, co lidé dokážou, jaké nasazení jsou schopni vyvinout, je všude kolem nás hromada.

A to prosím nezapomeňme zmínit, že to drtivá většina z nich dělá zadarmo.

To je panečku motivovanost a angažovanost, jakou v našich firmách nepamatujeme.

Tím hnacím motorem, který tuto úžasnou vlnu snažení vyvolává, je silně vnímaný smysl. Lidé si zkrátka uvědomují, že to je důležité, že touto svou prací se podílejí na něčem větším, než je jen úkol.

Věřím, že i ti nejkonzervativnější z manažerů, kteří doposud stále věřili v metodu cukru a biče, v motivování zaměstnanců bonusy a benefity prozřou a uvědomí si, že tím nejsilnějším motivátorem a strůjcem angažovanosti je smysl. A třeba se v budoucnu zaměří na to, aby jejich kolegové více rozuměli tomu, na čem se to vlastně podílejí a k čemu je jejich práce dobrá. I když se nám při výrobě pracích prášků, daňovém poradenství nebo prodeji bot sotva podaří navodit tak silný pocit smysluplnosti a z něj vyplývající nasazení, prostor ke zlepšení tu je. A je mnohdy enormní.

Kdy jindy se nám dostane takové lekce z angažovanosti, kdy jindy budeme mít příležitost poznat kdo je kdo v naší organizaci než právě teď. Byla by škoda nevzít si z toho ponaučení.

Přeji vám pevné zdraví, dobrá manažerská rozhodnutí a mnoho zdaru v příštích měsících, které jak se zdá, nebudou snadné.

 

 

NEJLEPŠÍ ČLÁNKY DO E-MAILU

Je to jednoduché, zaregistrujte se a dostávejte výběr těch nejlepších článků každý měsíc do svého emailu.

Chci newsletter

Děkujeme

Vaše zpráva byla odeslána.

Pojďme se potkat

Napište nám nebo rovnou zavolejte.

* Pro úspěšné odeslání formuláře je potřeba vyplnit všechna pole označená hvězdičkou.