Víte kdo nosí vánoční dárky v Bonami? Nápověda: Ježíšek to není.

Rituály nejsou důležité jen pro firmy. Každá kultura je významně utvářena svými rituály, stejně jako například symboly, normami a hodnotami. Ať se podíváte na národy, náboženství či sportovní týmy.

Firem, které staví lidi na první místo před zákazníky *) zase tolik v ČR není. O to větší radost mám, když takovou firmu potkám. A pak už není překvapením, že tým human relations vede holka jako je Jana Meniarová, které v Bonami nikdo neřekne jinak než Meňa.

*) Abych dovysvětlil to „people first“. To, že firma staví své lidi před zákazníky neznamená, že se jedná o sluníčkovou firmu, podnikatelský punk, povrchní štěstí v práci válcující racionalitu a hospodářské výsledky. Nene. Tento přístup je zejména o přístupu řídícího týmu (managementu), v jehož mindsetu je někde hluboko zakódováno, že firma může být úspěšná a úspěšnější zejména díky vlastním lidem. Protože lidé (zaměstnanci) jsou těmi, kdo vytváří finální customer experience, předpoklad dlouhodobé prosperity firmy. People First ve světě možná nejviditelněji razí Richard Branson z Virgin Group, v Čechách to byl již v minulém století v jisté podobě Tomáš Baťa.

Zašel jsem proto do designové kavárny Spižírna 1902, abych od Meni vyzvěděl, jak pečují o své lidi a s jakými firemními rituály se člověk v Bonami může setkat.

Pokud vás Bonami zajímá víc, nahlédněte do jejich firemní kultury zrcadlené na Cocuma profilu, možná stejně jako já uvidíte firmu, která lidem nabízí smysluplnou práci. Vytvářejí ji zejména precizní srozumitelností. Ví, čeho chtějí dosáhnout v delším časovém horizontu (mají vizi), ví, proč existují nad rámec vydělávání peněz, jakou hodnotu pro svět a zákazníky vytvářejí (znají své poslání), řídí se svými pravidly hry (mají firemní hodnoty). Já vím, já vím. Opakuji se, furt dokola. Jenže řekněte mi, jak jinak potřebu vyšší srozumitelnosti firem více rozšířit? 

Ale teď už k zmiňovanému rozhovoru:

MENI, NA ČEM JE POSTAVENÁ KULTURA V BONAMI?

Řeknu rovnou, že na otevřenosti. Ta je v Bonami brutálně silná. Například vzděláváme všechny lidi na výsledovku, aby všichni rozuměli, jak se nám daří a jak se tvoří výsledek. CEO nemá problém zodpovědět upřímně JAKOUKOLIV otázku. Další strašně silnou věcí je přátelskost, která vytváří unikátní a velmi lidskou atmosféru. Možná je to tím, že náš věkový průměr je 30 let, nevím. V Bonami není člověk, který ti s něčím nepomůže. Nikdo tě nepošle k šípku a je úplně jedno jestli jsi recepční nebo ředitel. Jinak – přátelskost je pro mě to, že se nechováš jako egomaniacký kretén. Když někdo měl tendenci chovat se jinak, než je u nás zvykem, lidi se ozvali a člověk po čase odešel. Budujeme také prostředí konstruktivní zpětné vazby. Prostě než někoho „hejtovat“ na slacku, je lepší za ním zajít a věc s ním probrat z očí do očí. To je, myslím, úloha lídrů – být v tomto pro své lidi příkladem. A pak jsme taky obrovsky flexibilní v tom, jak, kde a kdy lidi svou práci dělají. V pátek v Bonami obvykle potkáš tak 13 lidí. Někdy ani nevím, jestli je to vlastně dobře. Samozřejmě s výjimkou lidí ve skladu a na zákaznické, kteří z povahy své práce musí mít pevnou pracovní dobu.

Máme ale taky jeden velmi speciální vánoční Bonami rituál.

ŘÍKÁŠ SPECIÁLNÍ BONAMI RITUÁL?! PROZRADÍŠ VÍC?

Jojo, můj nejoblíbenější Bonami rituál je předvánoční Secret Santa. (Je to trochu blbý, když se podepisuje „SS“, ale všichni víme, co to znamená. :-D) To funguje tak, že si vylosuješ někoho z firmy, komu máš dát na vánočním večírku nějaký mini dáreček. Limit máme nějakých 100 Kč na jeden, ale záleží, koho si vytáhneš. Podle toho to pojmeš. 

Ještě před předáním dárečku, má ale jeho dárce vybraného kolegu 3x něčím překvapit. Bylo to původně myšleno seriózně a mile, ale stalo se z toho něco jako apríl. :-D Lidi se předhánějí v tom, kdo vymyslí největší (s prominutím) hovadinu. 

A tím vzniká spousta komunikace, fotek na naši interní facebook skupinu nebo na slack. Občas si lidi taky mezi sebou mění lidi, kterým chtějí dát dárek, protože prostě chtějí někoho „vytrollit“. Tak tohle prostě miluji! :-D

Celkově, to trollení a dělání si srandy z někoho, je něco co se o nás moc neví, ale jedeme to ve velkém. :-D Nejoblíbenějším terčem byl vždy CEO David. Jistou dobou byl úplně všude – jakýkoliv plakátek na nějakou interní akci, třeba filmový večer – musel tam být. (smích) 

Ale když jsme dostali tuto fotku Kamila z nějaké konference, kde jeho košile ladí se zdí, to jsi měl vidět, co se dělo. (smích)

Co dalšího mám ráda, je tzv. „Párek pátek“, který máme cca každého půlroku. Je to vlastně hot dog day na recepci, který dělá moje HR kolegyně Martina a náš vývojář Kryštof. Byli si na vyřídit speciální povolení od CEO, jestli to můžou mít jako náplň práce jednou za půl roku. :-D Přece jen, čas vývojáře je drahý. Ale David to odklepl. (smích) Pro ty hot dogy si dokonce chodí lidi z jiných firem! V ten den jsou nalepené letáčky ve výtahu a smrdí to po celé budově.

Nevím, jestli je to tím věkovým průměrem, ale jsme dost „hraví“ a kreativní, a tak vymýšlíme různé rituály i při jednorázových ad hoc příležitostech. Jsem zvědavá, jak dlouho tohle vydrží. Je toho opravdu hodně a tak by to bylo nadlouho, zmíním proto jen nedávné předávání CEO role mezi Davidem a Pavlem. Když David odcházel, udělali jsme mu party, na které jsme klukům dávali kvízové otázky o Bonami a lidech (když odpověděli nesprávně, museli vypít panáka), pak jsme Pavla slavnostně korunovali. 

Dále k firemním rituálům samozřejmě patří i ty serióznější věci – jako je např. pravidelný měsíční allhands meeting, kam chodí hodně lidí. Prezentují se výsledky, priority na další období, různé projekty, promítáme si fotky z minulého měsíce, představujeme nováčky, říkáme, jaké lidi hledáme, oceňujeme tzv. Rockstar měsíce, CEO odpovídá na otázky apod. Je na to dobrý feedback. 

Já osobně mám v oblibě i reporty z cest našich nákupčích. Když jdou holky navštívit nějakého dodavatele, jejich sklad nebo veletrh, posílají nám fotky. Např. z výrobního procesu nějakého nábytku, poreferují víc o té které značce, co jsou ti dodavatelé za lidi, něco k historii firmy, nafotí co bude trendy v následujícím období v oblasti home decoru, apod. 

Nejvíc mě těší, že většina těch věcí není iniciována HR. To všechno se děje bez toho, aby někdo ty lidi do něčeho „tlačil“ (OK, někdy je popostrčíme a vyhecujeme :-)), nebo že by to vzniklo jako HR idea, projekt nebo něco takového. Dělají to sami od sebe. A z toho mám fakt radost.

- - - -

Meni, děkuji za rozhovor a přeji ti jen to dobré do tvé další životní etapy (pozn. Meňa čeká svého prvního potomka na konci listopadu). Za výše uvedených okolností asi nikoho nepřekvapí, jaký dárek Meňa dostala pro své nastávající miminko - jen posuďte sami.