Není to však ani samotná radost z práce. Zdá se, že většina z nás potřebuje dělat neustálé pokroky a vnímat určitý smysl své práce. Behaviorální ekonom Dan Ariely představuje ve svém TED talku dva poučné experimenty, které odhalují naše neočekávaně specifické postoje ke smyslu práce.

Dan Ariely (* 29. dubna 1967) je americký vědec izraelského původu, profesor psychologie a behaviorální ekonomie na Duke University. Věnuje se odpovědím na otázky, které pomáhají lidem žít racionálnější, pokud ne přímo racionální život. Jeho zájmy pokrývají širokou škálu chování a jeho někdy neobvyklé experimenty jsou neustále zajímavé, zábavné a informativní, demonstrující hluboké myšlenky, které konfrontují obecnou moudrost. Je zakládajícím členem Center for Advanced Hindsight, spoluautorem filmového dokumentu (Dis) Honesty: The Truth About Lies a třikrát byl nejprodávanějším autorem New York Times. Je autorem knih Predictably Irrational, The Honest Truth About Dishonesty, Irrationally Yours, Payoff a Dollars and Sense.

A teď zpozorněte. Dan Ariely bude 16. června 2018 v Bratislavě na nejlepší slovenské HR konferenci - HR Leaders. Já se těším. Koukněte, jak se těší pořadatel Lukáš Bakoš.

Ve své „dnešní“ 20 minut dlouhé přednášce z roku 2012 Dan Ariely mimo jiné říká:

„Když porovnáte Adama Smitha a Karla Marxe... Adam Smith přišel s konceptem efektivity, který dokládal příkladem továrny na špendlíky. Říkal, že výroba špendlíků zahrnuje 12 různých kroků a pokud všechny tyto kroky dělá jedna osoba, produkce je velmi nízká. Pokud však jeden člověk dělá první krok, druhý druhý krok, třetí třetí krok a tak dále, produkce se výrazně zvyšuje. Karl Marx, oproti tomu, říkal, že „odcizení se“ od práce je nesmírně důležité ve vztahu k tomu, jak uvažujeme o své práci. A že když děláte všech 12 kroků, na špendlíku vám záleží. Pokud však děláte stále jen jeden krok, tolik vám na tom nezáleží.

Já si myslím, že Adam Smith měl v době průmyslové revoluce větší pravdu než Karl Marx. Skutečnost je však taková, že jsme se posunuli a nyní jsme ve znalostní ekonomice. Zeptejte se sami sebe, co se děje ve znalostní ekonomice. Je efektivita pořád důležitější než smysl? Já myslím, že odpověď je „ne“. Myslím, že jak vstupujeme do situací, v nichž se musíme sami rozhodovat, kolik úsilí, pozornosti a zájmu věnujeme své činnosti, najednou přemýšlíme o práci cestou do zaměstnání, ve sprše a všude jinde. Najednou nám má Marx více co říci. Když přemýšlíme o práci, většinou uvažujeme o motivaci a výplatě jako o jednom a tomtéž, ale ve skutečnosti bychom sem však měli zahrnout ještě mnoho věcí – smysl, vytváření, překonávání výzev, vlastnictví úkolu, hrdost atd.“